Vyznání
Vždy na jaře mám ráda období, kdy naše údolíčko provoní nejdříve rozkvetlé akáty, potom keře jasmínu a nakonec rozkvetlé lípy. A teď už je čas líp a já si uvědomuji, jak to nesmírně letí. Kolik je mi vlastně už let a jak dlouho jsem v klášteře! Moc bych si přála nepromarnit svůj život, ale splnit úkol, který Bůh pro mne tady na zemi připravil. A vlastně každý den splnit úkol, který je pouze pro mne a pro ten den. Nedělat si starost o zítřek, neboť každý den má dost svého trápení, jak stojí v Bibli. Mám totiž k tomu sklon. Trápí mě, že nemáme nová povolání, že nemáme nový klášter, o jehož stavbu usilujeme už mnoho let. Proč se nám to nedaří? Kde děláme chybu? A právě všechny tyto starosti mám hodit na Pána, protože jen On to všechno nejlépe ví, a vše řídí. Krásně to píše dominikán otec Anselm Moynihan ve své knížce Boží přítomnost:".....Bůh řídí každou událost tak přímo a bezprostředně, že si mohu myslet, že všechno pochází přímo z jeho rukou, a nemusím si všímat lidského nebo