Blog sestry Růženy dominikánky

 Ráda bych všem svým milým čtenářům popřála klidné, požehnané a radostné Vánoce. V této nelehké a nejisté době je Bůh naší jedinou Jistotou. On je stále stejný,  se svou velikou láskou a otevřenou náručí pro nás! Na  Něho se můžeme vždy spolehnout, On nás nikdy nezklame a nezradí. A On má vše ve svých rukách - nás život, naši budoucnost. S Ním se nemusíme ničeho bát. Kéž zakusíte tuto Jeho lásku právě dnes, zítra, pozítří........Za to se modlím a to přeji všem. A děkuji Vám!!!!

Asi jako skoro ve všech českých, moravských, slovenských a kdo ví ještě v jakých rodinách pečou vánoční cukroví, stejně i my. Vždycky si říkáme, že tentokrát toho neuděláme moc, ale dopadne to vždy stejně -  je toho dost. Ale máme i dost návštěv během Vánoční doby, tak je to hlavně pro ně. Podívejte se na fotky, jestli děláte podobné jako my nebo stejné? Ještě tu schází linecké cukroví. Také v naší komunitě jsou dva názory na pojmenování vosích hnízd, protože někdo trvá na názvu včelí úly. To cukroví opravdu vypadá jako včelí úly, takže je mi trochu záhadou, proč skoro všichni říkají vosí hnízda. Ale uznávám, že nemusím všechno vědět!!

Myslela jsem, že budu psát o 3. neděli adventní, tzv. Gaudete, to je latinsky Radujte se. Chce se nám naznačit, že narození Ježíšovo už je blízko, a také se v ten den čte při Mši svaté z listu svatého apoštola Pavla Filipanům  "Radujte se"! Ale pak jsem se dozvěděla, že v tento den odešel k Pánu otec Jiří Skoblík, můj zpovědník, a tak mi bylo smutno. Vím, že je v nebi, a že pro něho je to opravdu radost být s Pánem, ale mě odešel již druhý blízký člověk v tomto roce. Copak nemůžu být smutná? Dá se můj smutek nějak skloubit s výzvou radujte se?   Čeština má krásné slovo "vtělení". Bůh se o Vánocích vtělil, tzn. vstoupil v-tělo. A v tom těle prožíval stejně jako my  bolesti, trápení a nemoci. A v tomto zuboženém těle se dovlekl na Kalvárii, zabil náš hřích na svém těle a Vstal z mrtvých  s tělem, které už neprožívá žádnou bolest ani nemoc. A tak je to  s otcem Skoblíkem i s Josefkou. Už je nic nebolí a netrápí. A to je naděje i pro mne a pro každého křesťana - už nás