Blog sestry Růženy dominikánky

 Po letních měsících, kdy jsme měly prázdninový program, nastává opět pravidelný režim.  Zase začíná  podzim - musím zazimovat zahradu - zase budou Vánoce, kolikáté už? Jakoby tomuto koloběhu času napomohlo i  dnešní čtení z knihy Kazatel: "Marnost nad marnost, všechno je marnost. Jedno pokolení odchází a druhé přichází, země však trvá stále. Co bylo, zase bude, co se stalo, zase nastane - není nic nového pod sluncem". A přece, jak řekl dnešní kněz sloužící u nás Mši svatou, že i v rodokmenu Pána Ježíše v Matoušově evangeliu jsou obyčejná jména lidí, jedni odcházejí a rodí se další, nic zvláštního, dokud se nedojde právě k tomu jménu - JEŽÍŠ. A u toho se člověk zarazí, protože nikdy se žádný Bůh předtím nenarodil a už se žádný jiný Bůh nikdy nenarodí. Jen ON sám. Ten, který je naším Životem, Nadějí a Radostí. A proto, jak stále opakuji, není marný ani jediný okamžik ve všedním šedivém dni. Něco nového se může stát, něco, co tu ještě nikdy nebylo. Jen mít otevřené srdce, oči a

Tento verš z žalmu 37 mě dnes při Mši svaté naplnil takovým pokojem a radostí, že jsem si řekla, že musím svou radost sdílet s vámi, mými čtenáři.  Byla jsem přesvědčená, že žádný blog už psát nebudu!  Pro některé z vás to bylo zklamáním a vím, že jste se za mne modlili, abych znovu začala psát. Ne, že  by mne válka na Ukrajině tak zdrtila, to jsem už dávno odevzdala Bohu, ale něco ve mě mi nedovolovalo psát. Je tu s námi teď na návštěvě sestra Zdislava z polského kláštera svatá Anna, která u nás byla devět let představenou. A včera se chtěla ještě před odjezdem podívat na stará místa v Praze, jako Karlův most, Pražský Hrad apod., a tak jsem šla s ní. Byl to moc krásný den, plný milých setkání a zážitků! Mezi jinými  jsme navštívily i stoletého františkána otce Benedikta Holotu, kterého poznala sestra Zdislava právě u nás v Praze před 25 lety. A to setkání s ním, to bylo něco neuvěřitelného!!Tolik energie, hloubky a života je  v tom otci, že jsme se až nakazily tou jeho radostí ze živo