Příspěvky

střípky z Vánoc

Obrázek
  Myslím, že letošní Vánoce  byly opravdu krásné. Ale začnu od našich zvyklostí a tradic. 24. prosince máme celý den půst od masa. Také nemáme společnou snídani ani oběd, ale peče se vánočka, kterou si většina sester dá na oběd. Je to to nejlepší postní jídlo, jaké znám. Mezitím sestra, na kterou připadne štědrovečerní večeře (střídáme se všechny v kuchyni a máme rozepsané služby) dělá bramborový salát ke smaženému kaprovi, rybí polévku a smaží do ní kostičky z rohlíků (bez nich by to nebyla opravdová rybí polévka). Stromeček je většinou ozdobený již z předcházejícího dne. Máme krásné staročeské ozdoby tj. domečky, slaměné ozdoby, perníčky apod. Po večerních chválách, které jsou v obvyklou dobu, tj. v 18 hodin, vycházíme v průvodu za zpěvu Narodil se Kristus Pán do refektáře (jídelny), kde je už krásně prostřeno. Poté se zazpívá úryvek z Nového Zákona o narození Pána Ježíše a převorka se pomodlí. Pak si popřejeme požehnané svátky a zasedneme ke stolu a povídáme si, kdo nám všechno přej
Obrázek
 Ráda bych všem svým milým čtenářům popřála klidné, požehnané a radostné Vánoce. V této nelehké a nejisté době je Bůh naší jedinou Jistotou. On je stále stejný,  se svou velikou láskou a otevřenou náručí pro nás! Na  Něho se můžeme vždy spolehnout, On nás nikdy nezklame a nezradí. A On má vše ve svých rukách - nás život, naši budoucnost. S Ním se nemusíme ničeho bát. Kéž zakusíte tuto Jeho lásku právě dnes, zítra, pozítří........Za to se modlím a to přeji všem. A děkuji Vám!!!!

Cukroví

Obrázek
Asi jako skoro ve všech českých, moravských, slovenských a kdo ví ještě v jakých rodinách pečou vánoční cukroví, stejně i my. Vždycky si říkáme, že tentokrát toho neuděláme moc, ale dopadne to vždy stejně -  je toho dost. Ale máme i dost návštěv během Vánoční doby, tak je to hlavně pro ně. Podívejte se na fotky, jestli děláte podobné jako my nebo stejné? Ještě tu schází linecké cukroví. Také v naší komunitě jsou dva názory na pojmenování vosích hnízd, protože někdo trvá na názvu včelí úly. To cukroví opravdu vypadá jako včelí úly, takže je mi trochu záhadou, proč skoro všichni říkají vosí hnízda. Ale uznávám, že nemusím všechno vědět!!

Adventní radost ????????

Obrázek
Myslela jsem, že budu psát o 3. neděli adventní, tzv. Gaudete, to je latinsky Radujte se. Chce se nám naznačit, že narození Ježíšovo už je blízko, a také se v ten den čte při Mši svaté z listu svatého apoštola Pavla Filipanům  "Radujte se"! Ale pak jsem se dozvěděla, že v tento den odešel k Pánu otec Jiří Skoblík, můj zpovědník, a tak mi bylo smutno. Vím, že je v nebi, a že pro něho je to opravdu radost být s Pánem, ale mě odešel již druhý blízký člověk v tomto roce. Copak nemůžu být smutná? Dá se můj smutek nějak skloubit s výzvou radujte se?   Čeština má krásné slovo "vtělení". Bůh se o Vánocích vtělil, tzn. vstoupil v-tělo. A v tom těle prožíval stejně jako my  bolesti, trápení a nemoci. A v tomto zuboženém těle se dovlekl na Kalvárii, zabil náš hřích na svém těle a Vstal z mrtvých  s tělem, které už neprožívá žádnou bolest ani nemoc. A tak je to  s otcem Skoblíkem i s Josefkou. Už je nic nebolí a netrápí. A to je naděje i pro mne a pro každého křesťana - už nás

Josefka a rukavice

Obrázek
       Zdědila jsem po Josefce takový suprácký rukavice na kolo. Snažím se jezdit vždy po obědě (pokud to jde, neprší nebo nemám návštěvu) tak na 40 minutovou projížďku. Je to stále stejná trasa, říkám tomu kolečko. Kdo to tady trochu znáte, tak vyjedu z našeho klášteříka nahoru na Horoměřice, tam zahnu doleva a sjedu serpentiny dolu na Jenerálku a vjedu do Šáreckého údolí a dole na křižovatce Břetislavka zahnu směrem na Lysolaje a zase do kopce až k nám. Opravdu to netrvá dlouho. A protože před nedávnem byly takové teplé dny, dala jsem si rukavice do kapsy.  Když jsem vyjela do Horoměřice, zahla doleva a chystala se sjet dolu po serpentinách na Jenerálku, zastavila jsem, abych si rukavice navlékla. Ale ouha, jedna scházela. Ta suprácká po Josefce. No, tak jsem si říkala, že vím, kde jsem ji přibližně ztratila a že ji přece musím další den najít, protože kdo by si bral jednu rukavici a ještě k tomu levou. Tak jsem další den jela pomalu a hledala v příkopech moji rukavici. Nejdřív v pra