Příspěvky

oběti totalitních režimů

Obrázek
Velice mě zasáhla zpráva o smrti pana Alexeje Navalneho, kterého pravděpodobně všichni znáte. Velice statečného muže. Když jsem se trochu dívala na jeho životopis na internetu, zjistila jsem, že o něm byl natočen dokument v roce 2022. Podívala jsem se tedy na kousek. Nesmírně statečný člověk! A přitom už jednou skoro umřel, když ho otrávili a znovu se vrací do své vlasti, do rodného Ruska. Jaký neobyčejný muž. Poměrně dost lidí v Rusku vyjádřilo nějakým způsobem zármutek nad jeho odchodem, ať už položením květiny nebo zapálením svíček. Očekávám, že těch projevů bude ještě více. A v zahraničí samozřejmě daleko víc, protože byl velmi znám. Říkala jsem si, kolik takových obětí totalitních režimů je, o kterých ani nevíme. Taková nespravedlnost, která se děje všude po světě dnes a denně. A pak jsem se podívala v kapli na kříž. Ano, Pán Ježíš na kříži, to je ta největší oběť všech dob.  To je ta největší nespravedlnost.  Lidé zabili Boha, zabili Lásku. A koho to v jeho době pohoršil...
Další informace

Vytmelení archy

Obrázek
  Máme  se sestrami každé pondělí biblickou hodinu. Probíráme Starý zákon od začátku, verš po verši. Je to moc fajn. Naposledy jsme se zabývaly Noemovou archou. Moc se mi líbilo, jak byly ucpány všechny díry v arše, aby tam nepronikla žádná voda a "Hospodin za ním (Noemem) zavřel" (1 kniha Mojžíšova 7, 16).  Laskavé a prosté gesto Boží lásky! A tento týden, který nazýváme svatý, protože se v něm odehraje největší tragédie a zároveň největší vítězství Života nad Smrtí, zpíváme v hymnu k ranním chválám:  Ty jen jsi směl v náruč svoji                                                       Oběť lidstva pozdvihnout                                                              a světu,...
Další informace

Člověčenství naše....

Obrázek
  Letošní Vánoce se pro mne nesly v duchu Božího slova z listu svatého apoštola Jana: "Život se zjevil a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám." (1 Jan 1,2). Už v Adventu jsem prosila Pána, aby mi ukázal hloubku tajemství Vánoc. Nějak mi na nich trochu vadila všechna ta světýlka a pozlátka. A pak jsme krátce před Štědrým dnem jely s naší převorkou do Motola, protože mě pokousal pes. Nic vážného, ale bylo dobré to ošetřit. A když jsme čekaly v té obrovské hale plné lidí na urgentním příjmu, uvědomila jsem si, co to znamená, že Bůh vzal na sebe naše lidství. Lidství velmi staré křehké paní, sotva se držící na invalidním vozíku;  lidství  staršího pána, který si pádem rozbil hlavu; lidství mladé Ukrajinky, trpělivě čekající a smířené se svým  osudem a osudem své vlasti, a mohla bych pokračovat dál a dál. "Člověčenství naše, veselme se, ráčil vzít Bůh na se, radujme se." Bůh povýšil křehkost našeho těla na Boží úroveň. A proto má bezdomovec st...
Další informace

Marnost nad marnost?

Obrázek
 Po letních měsících, kdy jsme měly prázdninový program, nastává opět pravidelný režim.  Zase začíná  podzim - musím zazimovat zahradu - zase budou Vánoce, kolikáté už? Jakoby tomuto koloběhu času napomohlo i  dnešní čtení z knihy Kazatel: "Marnost nad marnost, všechno je marnost. Jedno pokolení odchází a druhé přichází, země však trvá stále. Co bylo, zase bude, co se stalo, zase nastane - není nic nového pod sluncem". A přece, jak řekl dnešní kněz sloužící u nás Mši svatou, že i v rodokmenu Pána Ježíše v Matoušově evangeliu jsou obyčejná jména lidí, jedni odcházejí a rodí se další, nic zvláštního, dokud se nedojde právě k tomu jménu - JEŽÍŠ. A u toho se člověk zarazí, protože nikdy se žádný Bůh předtím nenarodil a už se žádný jiný Bůh nikdy nenarodí. Jen ON sám. Ten, který je naším Životem, Nadějí a Radostí. A proto, jak stále opakuji, není marný ani jediný okamžik ve všedním šedivém dni. Něco nového se může stát, něco, co tu ještě nikdy nebylo. Jen mít otevřené srd...
Další informace

Raduj se v Hospodinu a dá ti, po čem touží tvé srdce.

Obrázek
Tento verš z žalmu 37 mě dnes při Mši svaté naplnil takovým pokojem a radostí, že jsem si řekla, že musím svou radost sdílet s vámi, mými čtenáři.  Byla jsem přesvědčená, že žádný blog už psát nebudu!  Pro některé z vás to bylo zklamáním a vím, že jste se za mne modlili, abych znovu začala psát. Ne, že  by mne válka na Ukrajině tak zdrtila, to jsem už dávno odevzdala Bohu, ale něco ve mě mi nedovolovalo psát. Je tu s námi teď na návštěvě sestra Zdislava z polského kláštera svatá Anna, která u nás byla devět let představenou. A včera se chtěla ještě před odjezdem podívat na stará místa v Praze, jako Karlův most, Pražský Hrad apod., a tak jsem šla s ní. Byl to moc krásný den, plný milých setkání a zážitků! Mezi jinými  jsme navštívily i stoletého františkána otce Benedikta Holotu, kterého poznala sestra Zdislava právě u nás v Praze před 25 lety. A to setkání s ním, to bylo něco neuvěřitelného!!Tolik energie, hloubky a života je  v tom otci, že jsme se až naka...
Další informace