oběti totalitních režimů
Velice mě zasáhla zpráva o smrti pana Alexeje Navalneho, kterého pravděpodobně všichni znáte. Velice statečného muže. Když jsem se trochu dívala na jeho životopis na internetu, zjistila jsem, že o něm byl natočen dokument v roce 2022. Podívala jsem se tedy na kousek. Nesmírně statečný člověk! A přitom už jednou skoro umřel, když ho otrávili a znovu se vrací do své vlasti, do rodného Ruska. Jaký neobyčejný muž. Poměrně dost lidí v Rusku vyjádřilo nějakým způsobem zármutek nad jeho odchodem, ať už položením květiny nebo zapálením svíček. Očekávám, že těch projevů bude ještě více. A v zahraničí samozřejmě daleko víc, protože byl velmi znám. Říkala jsem si, kolik takových obětí totalitních režimů je, o kterých ani nevíme. Taková nespravedlnost, která se děje všude po světě dnes a denně. A pak jsem se podívala v kapli na kříž. Ano, Pán Ježíš na kříži, to je ta největší oběť všech dob. To je ta největší nespravedlnost. Lidé zabili Boha, zabili Lásku. A koho to v jeho době pohoršilo? Kolik jich stálo pod křížem? Tři, čtyři? Kolik tehdejších mocnářů se k tomu vyjádřilo? Kdo projevil soustrast? A přece...My, kdo věříme v Boha, Lásku, který dobrovolně zemřel na kříži za naše hříchy, víme, že Ježíš zvítězil!!On vyhrál ten boj se Smrtí jednou provždy, když vstal opět ze smrti k Životu. A my, kdo se k Němu připojíme, smíme vstoupit do Božího království, až nás Bůh povolá!!
Věřím, že i pan Alexej je s Bohem v nebi, kde se raduje, protože "blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království".
