Člověčenství naše....
Letošní Vánoce se pro mne nesly v duchu Božího slova z listu svatého apoštola Jana: "Život se zjevil a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám." (1 Jan 1,2). Už v Adventu jsem prosila Pána, aby mi ukázal hloubku tajemství Vánoc. Nějak mi na nich trochu vadila všechna ta světýlka a pozlátka. A pak jsme krátce před Štědrým dnem jely s naší převorkou do Motola, protože mě pokousal pes. Nic vážného, ale bylo dobré to ošetřit. A když jsme čekaly v té obrovské hale plné lidí na urgentním příjmu, uvědomila jsem si, co to znamená, že Bůh vzal na sebe naše lidství. Lidství velmi staré křehké paní, sotva se držící na invalidním vozíku; lidství staršího pána, který si pádem rozbil hlavu; lidství mladé Ukrajinky, trpělivě čekající a smířené se svým osudem a osudem své vlasti, a mohla bych pokračovat dál a dál. "Člověčenství naše, veselme se, ráčil vzít Bůh na se, radujme se." Bůh povýšil křehkost našeho těla na Boží úroveň. A proto má bezdomovec st