Josefka




24. března 2020 odešla k svému Pánu do věčné Radosti naše milovaná Josefka.
Josefka byla mojí spřízněnou duší. Už na gymnáziu byla mou nejlepší kamarádkou, zvlášť poté, co jsme obě zjistily, že nás Bůh volá, abychom Mu sloužily. Tehdy jsme denně hodinu žhavily telefonní dráty a sdělovaly si ta nejtajnější přání a touhy. Když jsme pak vstoupily obě do stejné komunity, její tatínek konstatoval, že aspoň odpadnou ty hodinové hovory.
Svatý Augustin řekl, že pokud máš pravého přítele, děkuj za něj. A pokud ho nemáš, vyprošuj si ho.
Mě bylo dáno to obrovské privilegium, že jsem takovou přítelkyni měla a mohla jsem s ní žít pod jednou střechou 30 let. Vždy jsme si pomáhaly a byly si oporou, zvlášť v těch těžkých počátcích naší komunity. kdy jsme byly  čerstvě po vstupu ze všeho vyjukané. S Josefkou jsme se měly tak rády, že jsme spolu dokázaly mlčet a nebylo to nijak napjaté.
S naší milovanou sestrou se rozloučíme v úterý, 31. března 2020. Ale to bude pochováno už jen její tělo, jinak ona sama s námi v klášteře stále je, je se mnou a stále mi pomáhá. Díky Josefko za všechno. Nikdy nebudu moct Bohu tolik vypoděkovat za to, že mi tě dal.

Další články a úvahy na tomto blogu budou o Josefce, o jejích a našich příhodách, zkrátka budou to vzpomínky na Josefku...

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vytmelení archy

desky na ikony

Marnost nad marnost?