můj den



Už jsem se hodně dávno neozvala. Nevěděla jsem, o čem psát. Nakonec jsem si řekla, že by Vás mohl zajímat můj den. Jak vypadá ???
Ráno vstávám tak v půl šestý, abych se v klidu mohla připravit na společné modlitby v kapli, které začínají v šest hodin. Modlíme se z breviáře hodinku četby a ranní chvály. Pro ty, kdo nevědí, co je to breviář -  je to modlitební kniha, kde jsou žalmy, krátká i delší čtení z Bible, prosby apod. Vše má svou strukturu, pořadí a čas. Celkem se modlíme z breviáře asi 7x za den tak, aby modlitba posvěcovala celý den. Tato kniha má čtyři díly, rozdělené  podle období církevního roku jako advent a vánoce, postní doba a velikonoce,  a dva mezidobní díly, které připadají na dobu od července do listopadu, tj. do doby adventní. V těchto dílech jsou  i krátké životopisy světců , které slavíme nebo ne, podle toho, jestli je to památka nebo svátek, případně slavnost. Na breviáři je krásné to, že se ho mají modlit všechny řeholnice, řeholníci, kněží, všechny zasvěcené osoby. To znamená, že všude ve světě se stále někdo modlí a tím nabývá tato modlitba obrovské síly. Představte si mnoha tisícový zástup, který stále vysílá své modlitby k Bohu!!!!!!
  Po této ranní modlitbě máme rychlou snídani a pak rozjímání zhruba 30 až 40 minut. Je to osobní modlitba s Pánem, kdy si většinou vezmeme do rukou Bibli a zamýšlíme se nad nějakým úryvkem z ní. V půl osmé máme opět krátkou modlitbu z breviáře a pak je Mše svatá. To je ta nejdůležitější událost celého dne. Z Eucharistie, tj.z Pána Ježíše, můžeme a máme čerpat sílu po celý den. Bohužel ne vždy si na to během dne vzpomenu, což je škoda.
Po Mši svaté začíná práce. Kromě práce okolo domu a domácích prací jako vaření, úklid, praní a žehlení, pracuji od jara do podzimu na zahradě. Přes zimu maluji ikony.
Ve dvanáct hodin pak máme další krátkou modlitbu z breviáře a růženec. Po něm oběd a po sklizení nádobí je osobní volno do 15 hod. , kdy začíná v kapli  dobrovolná hodinová adorace. Po adoraci je čas na práci nebo studium, v 16:45 je další krátká modlitba z breviáře a po ní rekreace. To je doba odpočinku, kdy se všechny sejdeme a povídáme si, co se každé v ten den stalo, co je nového, říkáme si prosby o  modlitbu od různých lidí nebo plánujeme nějaký program apod. To trvá hodinu a pak v 18:00 jsou nešpory nebo-li  večerní chvály z breviáře. Po nich večeře a pak rozjímání až do 19:45, kdy je poslední společná modlitba dne . Po ní je dobrovolná adorace. A druhý den to samé a pak další den zase to samé. Kromě soboty a neděle, kdy se modlíme od sedmi ráno. 
Někomu se  může zdát takový život velmi nudný, každý den stejný program. Ale pro mě je každý den jiný,  protože  ho vnitřně prožívám jinak.  Každodenní intimní setkávání s Pánem Ježíšem je vždy jiné, někdy plné radosti a lásky, touhy a prázdnoty, ale vždy překvapující. Bez Jeho lásky by můj život neměl smysl. On je stále se mnou, to je pravda víry, a z této víry a důvěry žiji. A On si mě povolal, abych byla s ním.  To je něco neuvěřitelného, a já nedokážu za to Bohu dost vyděkovat!!




Populární příspěvky z tohoto blogu

Vytmelení archy

desky na ikony

Marnost nad marnost?