Cíl

 Uvědomila jsem si, že vlastně letos, na svátek všech svatých 1. listopadu, jsme slavily i naši Josefku. Přece slavíme i ty, kteří nejsou oficiálně prohlášeni církví za svaté, ale všechny ty, co jsou v nebi, a to Josefka rozhodně je. Ale je to hrozně zvláštní.

Jednou, když jsme šly spolu na procházku a ona nepoznávala ty lidi, co jsme cestou zdravily, jsem jí říkala: " Až budeme v nebi, tak mě nebudeš už vůbec potřebovat, protože tam ty lidi budeš hned znát." Ale to jsem vůbec netušila, že ona tam bude mnohem dřív než já. Vím, že Bůh si ji vzal v ten nejlepší čas pro ni, aby ji mohl naplnit věčným štěstím a radostí. Ale stýská se mi po ní, i když vím, že je stále se mnou. Jsme jen lidé a potřebujeme vzájemné vztahy.

Každému z vás určitě také odešel na věčnost nějaký člověk, blízký příbuzný, kamarád, kolega apod. A pokud ne, jednou k tomu dojde. A právě listopad je čas na to, abychom se zamysleli nad tím, jestli v životě hledáme ten pravý Cíl, to pravé Štěstí, které potrvá věčně. Co je to pravé Štěstí a Cíl si každý musí zodpovědět sám.