Výročí
Dnes, 6.8.2021, slavím 25 let od věčných slibů. Zdá se mi to, jako by to bylo včera, tak to uteklo. Vzpomínám na všechny ty roky, těžké i krásné, na všechny lidi, které jsem potkala, kteří mě na mé cestě provázeli, kteří mi pomohli, bez kterých bych tady a teď nemohla být. Chci poděkovat hlavně mým rodičům, kteří mě sice nevychovávali ve víře, ale kteří mi dali hodně lásky, a kde je láska, tam je Bůh. Oba se teď na mě dívají z nebe a já jim mávám. Chci také poděkovat mé rodné starší sestře Lucii, která mě má ráda, přestože jsem jí v dětství hodně trápila. Dále chci poděkovat mému duchovnímu rádci otci Vladimíru Koudelkovi, jehož laskavé dopisy jsme s jeho souhlasem a po jeho smrti vydaly knižně. Mému dlouholetému zpovědníkovi Aleši Opatrnému, který mi pomohl především svou laskavostí, shovívavostí a zdravým rozumem. Dále sestře Zdislavě z polského kláštera mnišek dominikánek, která u nás byla devět let představenou, mým spolusestrám a všem těm, o kterých ani nevím, a kteří se za mě přimlouvají v nebi.
Ale hlavní dík patří samozřejmě Bohu. Děkuji Mu, že mi dal takové krásné povolání v takovém skvělém řádu! Nevím sice proč, jen vím, že jsem si něco takového absolutně nezasloužila. Až jednou přijdu před Boží tvář, pak pochopím proč a budu žasnout!!!
