Malování a koroptev
Mám ráda to období, kdy začínám po létě, kdy pracuji hlavně na zahradě, znovu malovat ikony. Bývá to tak říjen, listopad. V té době je zahrada už skoro připravená na zimu, tráva je posekaná, muškáty schované, záhonky zasypané. Abych se mohla na malování soustředit, pomáhá mi ze začátku poslouchání hudby, hlavně vážné. Takže jsem zase po dlouhé době vyslechla celého Mesiáše od G.F.Handela. Mám toto oratorium moc ráda
a zvlášt´miluji čtyřhlasé zpěvy celého sboru, např. He shall purify the sons of Levi, His yoke is easy nebo He trusted in God a samozřejmě velikonoční Hallelujah! Vždycky si přitom vzpomenu na sestru Zdislavu, která u nás byla devět let představenou a pocházela z polského kláštera svatá Anna. Právě ona mě naučila mít ráda Handela, ale i Bacha a jiné barokní autory. Ne že bychom v naší rodině neposlouchali vážnou hudbu, ale byl to spíš Dvořák, Beethoven a opery, hlavně od Verdiho. Proto jsem se chtěla také stát operní zpěvačkou, ale o tom zase jindy. Zkrátka sestra Zdislava měla moc ráda Mesiáše, ale znala ho v německém jazyce a my jsme v klášteře měly Mesiáše v angličtině, kterou ona neuměla. Po nějaké době nám při rekreaci povídá: "To je zvláštní, že v té anglické verzi se zpívá v jedné árii stále o koroptvi". Bylo nám to divný, tak jsme se ptaly, o kterou arii se jedná. Zjistily jsme, že sólista v angličtině zpívá:"The trumpet shall sound and the dead shall be raised INCORRUPTIBLE. For this CORRUPTIBLE..." Musely jsme se smát.
Když namaluji první ikonu a chystám se na druhou, už si hudbu většinou nepouštím. Jsem ráda v tichu, kdy se mohu otevřít na Boží hlas. Malování ikon je pro mne modlitbou, setkáním s Ježíšem, Marií a všemi svatými. A jsem především vděčná, že mi Bůh něco takového umožnil.
