Advent

 

Všichni víme, že Advent je dobou čekání. Čekáme na Mesiáše, který nás zachrání od věčné smrtí svou vlastní smrtí. Ale to čekání má být radostné. K tomu nás vybízejí i  antifony k žalmům, které se každý den modlíme. např. "Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán" nebo "řekněte malomyslným: Vzmužte se, nebojte se, přichází Pán, nás Bůh". A každou neděli při večerních chválách čtení z listu Filipanům: "Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se! Pán je blízko". 
Letos mi dal Bůh tu milost, že se opravdu raduji. Asi je to také tím, že je mi dobře, že už pominul ten smutek po Josefce, a že mi Pán dal sílu ji konečně pustit a odevzdat Jemu. Teď už vím, že to tak mělo být, že Josefka musela odejít, protože ji Bůh už chtěl mít u sebe ve svém království. Její život se naplnil a ona splnila  úkol, který tady na zemi od Něho měla. A nyní je šťastná v nebi!!A já jí to přeji!!Toto bych před rokem ještě nedokázala vyslovit. Bůh mi dal na přímluvu mé drahé Josefky radost ze života. Jsem spokojená tam, kde jsem, se sestrami, které mi Bůh dal, v zemi, kterou mám ráda. Mám co jíst, co pít, mám střechu nad hlavou, teplo, světlo a k tomu ještě víru v Boha. Co si mohu víc přát? Vlastně jedno přání mám: aby vám, kteří se cítíte opuštěni a nešťastní, kteří se obáváte Vánoc, kteří jste v tomto roce ztratili blízkého člověka, dal Bůh také milost pokoje v srdci. A za to se i modlím a budu modlit stále.
 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vytmelení archy

desky na ikony

Marnost nad marnost?