Dobropřej
Šla jsem v pátek na rehabilitaci na Malvazinky, do bývalého Sanopzu, který fungoval za komunistů pouze pro politiky té doby. Dnes se v něm nachází soukromá rehabilitační klinika s názvem Mediterra s.r.o. Je to velice milé prostředí, které je dáno hlavně milými zaměstnanci. Když jsem se ohlásila na recepci, která volně přechází do malého bufetu se stolky a židlemi, bylo mi velice příjemnou paní recepční řečeno, ať se posadím, že mě zavolají. Z mnoha dveří vycházeli pacienti evidentně již po procedurách. Mezi nimi byl i starší pán, který mne zahlédl, ale začal se obouvat a oblékat si kabát. Poté ke mě přistoupil a řekl mi, že by mi rád udělal radost a něco mi koupil. Byla jsem překvapená a řekla jsem mu, že je moc hodný, ale to že nemusí. A on zdůraznil, že by moc rád udělal nějaký dobrý skutek, protože je moc spokojený. Byla jsem velmi dojatá a poděkovala jsem mu. "Tak si sestřičko vyberte něco sladkého nebo slaného" řekl pán, když jsme se přiblížili k bufetu. Bylo tam pochopitelně spoustu dobrot. Prodavač za pultem se usmíval a já ukázala na oříšky. Můj dobrodinec mi koupil slané kešu, 60 g sáček za 45 Kč!!! (nehorázná cena). Řekla jsem pánovi, že mu moc děkuji, že je to od něho moc milé , a že se za něho budu modlit. Pak jsme si ještě chvíli povídali, než mě zavolali a já odkráčela s pytlíkem oříšků na rehabilitaci.
Když jsem to doma vyprávěla sestrám, uvědomila jsem si, že takových "dobrých andělů" jsem už potkala víc. Jeden zmrzlinář u mě zastavil a otevřel vůz se slovy, ať si vyberu nějakou zmrzlinu. A v Hypernově v Nových Butovicích mi zase ukrajinská paní prodavačka odvážila paraořechy v jogurtové polevě se slovy, že jsou moc dobré. Pochopitelně takových "dobrých andělů" potkávám stovky, stačí, když se na mě např. usmějí. Právě skrze tyto lidi, které všechny stvořil Bůh, proudí paprsek Boží dobroty a Božího světla do světa. Modlím se, aby takových Dobropřejů bylo čím dál víc!
